Přeskočit na hlavní obsah

Cryptoart - budoucnost digitálního umění, nebo scam?

Jednu dobu byl Bitcoin a zvláště blockchain zmiňován na každém druhém technologickém webu. Teď už to není tak intenzivní, ale tendence technologických firem narvat bez rozmyslu do blockchainu cokoliv pořád trvají. Novým buzzwordem je cryptoart, který by měl řešit problém digitálního umění - nedostatek kapitalismu.

Vlastností dat je, že vytvořená kopie je úplně stejná jako originál. Vlastně se tedy ani nejedná o kopii, vše je originál. To je problém pro spekulanty, kteří umění kupují jen s vidinou zisku. Digitální kresbu vlastní každý, kdo si ji stáhne z internetu. Nejedná se tedy o jedinečné dílo, které ve své originalitě může existovat jen na jednom místě. Umělci proto mají problém své dílo prodat. Řešením je prodej ve fyzické podobě - prodej plakátů či artbooků. Není ovšem možné například vydražit digitální kresbu jako originál - png obrázku chybí určitá vlastnost, která by ho činila unikátním.

Než se pustím do popisu, jak (špatně) cryptoart funguje, musíme si vyjasnit pojmy blockchain a NFT. Do detailů nepůjdu, blockchain se však dá snadno představit jako velká Excelová tabulka, jejíž části existují na různých místech v mnoha kopiích. V této tabulce může být cokoliv, často jsou to například transakční data - kdo co komu poslal a kolik. Důležitou vlastností je, že do této tabulky se dá pouze zapisovat. Díky nadbytečnosti (mnoho kopií stejných částí) je docílena vysoká bezpečnost. Aby útočník mohl manipulovat s transakcí (nebo obecně s daty v blockchainu), nestačí mu k tomu manipulace s daty na jednom místě. Musel by přesvědčit většinu blockchain sítě o své pravdě. S rostoucím zájmem o blockchain (a tedy i s rostoucím počtem kopií) je čím dál těžší na síť zaútočit.

NFT (non-fungible token) je unikátní token, který může reprezentovat cokoliv. Například vlastnictví digitálního díla. Zatímco například Bitcoin se od jiného Bitcoinu hodnotou neliší, každý NFT může mít jinou hodnotu, protože každý reprezentuje něco jiného a je unikátní. NFT tokeny jsou pak kvůli bezpečnosti uloženy v blockchainu a obchoduje se s nimi pomocí kryptoměny.

Problémy kryptoměn

Už zde začínají první problémy. Jako jsou naše peníze kryté dluhem, kryptoměna je také něčím kryta. Vykonanou procesorovou prací, což odpovídá spálené energii. Nejedná se ovšem o žádnou užitečnou práci. Možná si vzpomínáte na projekt SETI, do kterého jste se mohli zapojit propůjčením svého počítače, který pomocí speciálního programu stahoval data projektu a pátral po znacích mimozemské civilizace. Propůjčit svoji nevyužitou výpočetní kapacitu můžete dalším podobným užitečným projektům, kryptoměna však využívá výpočty k získávání virtuálních mincí.

Spalování energie tedy není vyměněno za cokoliv hodnotného, pouze za token, který je možné využít pro spekulování. Tomu nahrává i fakt, že výpočty se stávají složitější, jak roste počet vytěžených mincí. Tím je zaručený růst hodnoty měny v čase - koupit teď znamená prodat za více později tomu, kdo do vlaku naskočí později. Vlaku? Chtěl jsem říct do pyramidy.

Zvyšující se nároky na energii už teď mají velmi negativní dopad na naši planetu. Těžba pomocí jednoho počítače už dávno není efektivní. Kdo chce vydělat, musí založit celou výpočetní farmu. Čert vem nedostatek grafických karet na trhu. Odhaduje se, že těžba Bitcoinu má takovou uhlíkovou stopu, jako Argentina (pouze asi 39 % energie pochází z obnovitelných zdrojů). A jelikož Bitcoin ani jeho těžbu nikdo nereguluje, není možné ani od nikoho vymáhat ekologickou kompenzaci. Ekologickou zátěž Bitcoinu zaplatíme my všichni.

Cryptoart pro transakce nevyužívá Bitcoin, ale měnu Ethereum, která díky menší popularitě má také menší ekologický dopad, ne však nezanedbatelný. Ethereum má uhlíkovou stopu Libye a energetická náročnost jedné transakce odpovídá 63210 VISA transakcím.

Problémy NFT

Toto jsou však negativa spojené s nákupem a prodejem NFT. Pojďme se podívat na problémy spojené se samotným tokenem. Ten sám o sobě totiž funguje jen jako jakési potvrzení, že osoba něco vlastní. Může odkazovat na nějakou digitální malbu nebo první tweet zakladatele Twitteru, ale samotný digitální obrázek ani tweet nejsou součástí tohoto tokenu.

Nevím jak vám, ale tohle mi zní jako scam. Něco jako prodej pozemků na Měsíci nebo prodej vzduchu z New Yorku. Koupí fyzického díla kupujete fyzické dílo, ne však jeho autorství. Koupí NFT nekupujete ani dílo (protože kdokoliv jiný si obrázek stejně může zobrazit), ani autorství a ani se vlastně nestáváte vlastníkem díla.

Jak už totiž bylo řečeno, token je jen potvrzení a ukazatel, který vlastníte. Pokud NFT reprezentuje dům, může obsahovat GPS souřadnice, na nichž už stát nic nemusí, protože se krajinou prohnalo tornádo. Stejně tak pokud NFT obsahuje pouze odkaz na umělecké dílo, odkaz nemusí být za pár let platný. Webové služby zanikají, to je normální. Jakmile zanikne stránka hostující dílo, NFT už není vhodný ani pro spekulace, protože odkazuje na neexistující aktivum. Jak potom chcete někomu dokázat, že váš glorifikovaný certifikát má hodnotu díla, které se nenachází na popisovaném místě?

Aby umělec získal token k prodeji pro své dílo, musí ho takzvaně mintnout - uložit ho do blockchainu. Za tuto operaci je třeba zaplatit kryptoměnou, což může stát klidně i 2500 Kč. Pokud je NFT úspěšný a aktivně se s ním obchoduje, může mít takový ekologický dopad jako měsíční spotřeba elektřiny občana EU.

Co když si ale někdo mintne dílo, které mu nepatří, nebo které bylo určeno pro jiný způsob použití (například grafika ze hry)? To je samozřejmě možné a už se to děje. Blockchain sice je transparentní a ukáže vlastnictví NFT, ale to nelze brát jako velkou výhodu. Prodejní platformy neověřují totožnost prodejců a kupující nezajímá, zda kupuje od pravého člověka, který má na dílo práva. Nebo vy si nějak ověřujete, že zboží, co kupujete z druhé ruky, není kradené? 

Můžeme předpokládat, že většina kupujících si prověří, od koho nakupuje. Problém ale už nastal - do blockchainu byl uložen jako vlastník člověk, který na dílo nemá žádná práva. Co bylo uloženo do blockchainu, to tam zůstane, to je jeho vlastnost. Na koho se má tedy původní autor obrátit? Pro ně je těžké, ba přímo nemožné, se domoci svých práv.

Závěrem

Problematika Bitcoinu, kryptoměn, blockchainu a NFT je fascinující a vydala by určitě na delší článek. Blockchain jako technologie má svá využití, kde může zářit. Cryptoart je však momentálně jeho nedomyšlená aplikace, která zdědila všechny problémy PoW kryptoměn a více nahrává spekulantům, než pomáhá umělcům.

Cryptoart je divoký západ a ještě nějakou dobu bude. Na některé problémy, které jsem zmínil, se najde řešení. Je ale otázkou, jestli to bude dostatečně brzy a bublina do té doby nepraskne.

Zdroje:

https://davidgerard.co.uk/blockchain/2021/03/11/nfts-crypto-grifters-try-to-scam-artists-again/

https://digiconomist.net/ethereum-energy-consumption/

https://everestpipkin.medium.com/but-the-environmental-issues-with-cryptoart-1128ef72e6a3

https://www.theguardian.com/technology/2021/feb/27/bitcoin-mining-electricity-use-environmental-impact

https://decrypt.co/62037/missing-or-stolen-nfts-how-to-protect